Řidičský průkaz je doklad, jímž se prokazuje řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel.
Je vydávaný jako plastová kartička o rozměrech 85,5 x 54 mm, na jejíž přední straně jsou osobní údaje držitele (jméno, příjmení, datum a místo narození, místo vydání, rodné číslo držitele, podpis, černobílou fotografii, místo bydliště), seznam oprávnění, logo evropské unie a bezpečnostní prvky. Na zadní straně jsou data platnosti jednotlivých dosažených oprávnění a jiné poznámky.
Řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla. Každé vozidlo je zařazeno do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Skupiny řidičských oprávnění jsou popsány v paragrafu 81 zákona 361/2000 Sb. (Zákon o provozu na pozemníh komunikacích).
Historie řidičských průkazů
První řidičský průkaz byl vydán v roce 1888 vynálezci automobilu Karlu Benzovi. Stížnosti na hluk a zápach od jeho vozu ho donutili, aby zažádal o písemné svolení orgánů města Mannheimu v dnešní Německé spolkové republice. Řidičský průkaz jak ho známe dnes se objevil v roce 1903 v Prusku. V USA v důsledku nehodovosti a úmrtí na silnicích zavedli zákonodárci povinnost řidičských průkazů od roku 1910. Jako vzor jim posloužili právě systémy z Evropy. Dne 1.srpna 1910 v Severní Americe vstoupil v platnost první zákon o řidičském průkazu a to ve státě New York a to pouze pro profesionální řidiče. V červenci 1913 začal jako první stát New Jersey požadovat, aby všichni řidiči museli složit povinné zkoušky dříve než obdrží řidičský průkaz.
Skupina B - osobní automobil (od 18 let): Vlastníka opravňuje k řízení
motorových vozidel, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg a s nejvýše 8 místy k sezení, kromě místa řidiče; k tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné vozidlo o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 750 kg
traktorů a pracovních strojů samojízdných, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg
jízdních souprav složených z motorového vozidla podle předchozích dvou bodů a přípojného vozidla, pokud maximální přípustná hmotnost soupravy nepřevyšuje 3 500 kg a maximální přípustná hmotnost přípojného vozidla nepřevyšuje pohotovostní hmotnost motorového vozidla.